|
| |
|
| |
|
|
Formy spolupráce fakultních učitelů s pedagogickou fakultou UK
Křížková, Julie ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
V teoretické části je popsána spolupráce fakultních učitelů s pedagogickou fakultou. Je zde definována role fakultního učitele a fakultní školy ve vztahu k mentoringu a pojetí Klinické školy. Dále jsou zde mapovány formy spolupráce, podoby praxí na PedF UK nebo role fakulty a vysokoškolského učitele. Další část textu se soustředí na místa propojování teorie a praxe a podobu spoluprací v edukačně vyspělých zemích. Výzkumná část práce se soustředí na mapování způsobů spolupráce fakultních učitelů s Katedrou preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty UK, jsou zde analyzovány přínosy a úskalí spolupráce a mapovány formy motivace, které spolupráci pomáhají navazovat. Klíčovou výzkumnou otázkou je: Jaké formy motivace uvádějí učitelé při spolupráci s fakultou, jaká vnímají úskalí a jaké spatřují benefity a přínosy ve spolupráci s fakultou? Výzkumným nástrojem je skupinové a individuální interview. Součástí práce jsou též formulované návrhy na inovaci spolupráce fakultních učitelů a pedagogické fakulty.
|
|
|
Podpora profesního rozvoje učitelů jako nástroj zvyšování kvality školy
Breníková, Jana ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent) ; Vítečková, Miluše (oponent)
Disertační práce je koncipována jako teoreticko-empirická studie, která se zabývá tématem profesního rozvoje učitelů v kontextu rozvoje celé školy. Cílem studie v teoretické rovině je stručně představit východiska profesního vzdělávání učitelů v kontextu rozvoje školy jako celku v dnešní společnosti. V teoretické části jsme vycházeli z domácích i zahraničních zdrojů při vymezení kvality školy, kvality učitele a kvality výuky. Na základě těchto východisek jsme popsali možnosti profesního vzdělávání a akcentovali jsme takové modely profesního učení, které naplňují požadavky reflektivní praxe a cíleně využívají forem spolupráce učitelů. Cílem empirické části studie bylo představit, analyzovat a reflektovat holisticky popsaný "příběh" implementace profesního modelu podpory realizovaný v projektu Pomáháme školám k úspěchu v konkrétní škole. Na základě uvedených předpokladů jsme hledali odpovědi na otázky, jaké jsou dopady profesní podpory na vedení školy, učitele, pedagogický sbor a žáky v kontextu celé školy. Pro kvalitativně orientovaný výzkum jsme zvolili deskriptivní vícepřípadovou studii, která nám prostřednictvím několika konkrétních osob (ředitelka školy, učitelka, asistent pedagoga, pedagogická konzultantka) umožnila vidět plastičtěji souvislosti, procesy a vztahy ve zkoumané škole. Výzkum měl...
|
|
|
Podpora začínajících učitelů a jejich rozvoj ve školské praxi a na příkladu vybrané školy
Beran, Vít ; Lisnerová, Romana (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Závěrečná práce s názvem Podpora začínajících učitelů a jejich rozvoj ve školské praxi a na příkladu vybrané školy ověřuje, jak tato škola podporuje začínající učitele a zda je pro začínající učitele na zvolené škole podpora pedagogického rozvoje přínosná a rozvíjející v porovnání se školami oslovenými prostřednictvím dotazníku určeného pro ředitele škol a začínající učitele. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá profesí začínajícího učitele, způsoby které podporují pedagogický rozvoj začínajících učitelů prostřednictvím mentoringu, párové výuky, profesního portfolia, plánu osobního pedagogického rozvoje a podobně. Způsoby podpory začínajících učitelů jsou popsány obecně, poté se práce zaměřuje na podporu realizovanou na vybrané škole. Praktická část šetří jak profesní podpora je zajištěna na vzorku základních a středních škol pohledem ředitelů škola začínajících učitelů. Popisuje cestu profesního rozvoje začínajících učitelů přírodopisu ve zvolené škole a součástí praktické části je i vlastní zkušenost autora práce k dané problematice. KLÍČOVÁ SLOVA pedagogický rozvoj, podpora, začínající učitel, "Pomáháme školám k úspěchu", mentoring, párová výuka, sdílení, projekt pedagogického rozvoje školy, plán osobního pedagogického rozvoje, pedagogické portfolio
|
|
|
Skupinové vyučování v tématickém celku biologie člověka.
Grzybková, Helena ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Skupinové vyučování je organizační forma výuky. Žáci jsou rozděleni do několika skupin, ve kterých spolupracují na řešení určitého úkolu. Velkou výhodou je vzájemná pomoc Žáků a uplatnění i méně výkonných a nesmělých Žáků. Tato forma výuky má však také své nevýhody a pojí se s ní několik problémů. Učitel by si měl vše pečlivě naplánovat a připravit. Jeho role je jiná, než při klasickém frontálním vyučování. Při plánování skupinové výuky by si měl pedagog uvědomit, čeho chce docílit, jak velké skupiny budou vhodné, jak žáky do skupin rozdělí apod. Také klasické uspořádání tříd není vhodné pro skupinové vyučování. Při této formě výuky by na sebe měli žáci vidět. Všechny skupiny mohou plnit stejný úkol nebo pracovat každá na něčem jiném. Problémovou záležitostí je také hodnocení žáků při tomto způsobu výuky. Někteří učitelé si s tím nevědí rady. Skupinové vyučování nemusí být vždy kooperativní. Klíčová slova: aktivizační forma výuky, skupinové vyučování, kooperativní vyučování, párová výuka, heterogenní skupina, homogenní skupina, skupinová role, kooperativní dovednosti
|
host ::
RSS.